Výsledky hledání míst

Městská památková zóna Odry je ohraničena linií bývalých městských hradeb. Středem jsou měšťanské domy a dva zájezdní hostince, vystavěné v pozdně středověkém, renesančním a raně barokním stylu.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Oblast Oldřichovského Špičáku je nejzápadnější částí chráněných Jizerskohorských bučin, které byly r. 2021 zapsány na seznam přírodního dědictví UNESCO. Vrchol je dostupný po žluté značce buď z Frýdlantu nebo z opačné strany z obce Oldřichov v Hájích.

Na návrší Olšová u vsi Pohoř stojí dřevěná rozhledna na kamenném soklu z r. 2014. Celkově je vysoká asi 17 metrů. Její zastřešený ochoz poskytuje překvapivě daleký rozhled na oblast Moravské brány, Beskydy i Nízký a Hrubý Jeseník.

Rybník Olšovec v Jedovnici s rozlohou 42 ha slouží jako pomyslné centrum rekreace Moravského krasu.

Zachovalý opevněný most ze 14. století. Dva široké oblouky spočívají na centrálním pilíři. Na jižní straně mostu stojí obranná věž. V celé Británii jsou dnes takovéto mosty jen dva. Dopravě sloužil do roku 1965.

Opevněný středověký most z pokročilého 13. stol. s branskou věží. Tři oblouky spočívají na dvou pilířích. Most rozšířen v 1. pol. 19. stol. Branská věž přestavěna v 18. a 19. stol. Dopravě sloužil do roku 2004, nyní pouze pro pěší.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1990 chrání kromě solitérů (viz hesla) architekturu někdejšího hrazeného městečka, jeho barokního rozšíření kolem dnešního Kupkova náměstí a historická předměstí Podkostelí a Švamberk. Domy tvoří pestrou směs od téměř palácové architektury po dřevěné domky.

Ořešník je jedním z vrcholů národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památka UNESCO. Na vrcholovém skalisku je zřízena vyhlídka se zábradlím. Své jméno prý dostal proto, že jeho svahy byly porostlé lískovými keři. Kříž zde v r. 1813 vztyčili františkáni.

Někdejší sídelní hrad budyšínského vévodství, které do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české. Jako kamenné sídlo byl postaven ve 13. století, četné další přestavby. Dnes sídlo okresního soudu, Srbského musea a městského divadla.

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.