Výsledky hledání míst

Jeden z řady památníků z roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Liechtensteinu se nachází i v lesích u Lanškrouna. V roce 2011 byl opraven.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Zaniklý vodní mlýn s pilou v údolí Dyje pod vinicí Šobes na katastru Havraníků. Do roku 1945 plně v provozu, poté rychle chátral a v roce 1952 už z něj byla pouze zřícenina beze střech. Dnes jen výrazné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

Upravená vyhlídka na vrcholu pískovcové skály nad osadou Vranov u paty vrchu Ralsko pojmenována r. 1822 podle hraběnky Juliany von Hartig, manželky majitele mimoňského a vartenberského panství. Přístupná po červené značce z Vranova, resp. z Mimoně.

Věž Juliusturm postavena r. 1909. Součást kanalizačního systému. Odvádí odpadní vody celého centra města dodnes. V letech 1988/89 věž kompletně zrekonstruována. Doplněna o nové technické vybavení. Poslední rekonstrukce r. 1995. R. 2008 dostala schwedtská dominanta novou střechu.

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Lázeňský dům vznikl přestavbou menšího „Janova domu“ z 1. pol. 19. stol. R. 1902 byl přestavěn Dušanem Jurkovičem na dvoupatrovou čtyřkřídlou budovu s pokoji a koupelnami, kde se podávaly uhličité koupele. Ve své době byl zván barevnou pohádkou. R. 2002 byl zrekonstruován, dnes slouží jako hotel.

Na hraně kolmého skalnatého srázu tvoří hrádek pahorek přístupný ze 3 stran, lemovaný 10 m širokým příkopem zčásti ve skále. Z strana je chráněna skalními stěnami. Existoval ve 2. pol. 13. st. do 14. st. Na ploše je busta B. Smetany a F. Palackého.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Zbytky gotického hrádku zvaného Starý hrad založeného asi s městečkem v roce 1352. Jeho historie ovšem není jasná. Dochovány příkopy, zbytek hradby a suterén půlválcové věže.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Pozůstatky pravěkého a raně středověkého opevněného hradiště. Osídlení od doby mladšího paleolitu, opevněné hradiště vybudováno v době bronzové v l. 1000-750 př. n. l. Znovu osídleno Slovany v l. 750-800 (zesíleno opevnění). Před koncem 8. stol. násilně zaniklo, patrně dobyto snad Avary.