Výsledky hledání míst

Udržovaná zřícenina středověkého hradu trojúhelného půdorysu na severním okraji historického města Mtskheta, nad pravým břehem řeky Aragvi. Hrad patřil do systému kamenných pevností, které střežily důležitou obchodní Jantarovou stezku.

Dne 23. dubna 1852 se v dnes již zaniklém sídle Medňanských narodil uznávaný malíř Ladislav Medňanský. V 1. polovině 20. stol. bylo sídlo neznámého stáří opuštěno a v 50.- 60. letech 20. stol. jej obyvatelé rozebrali na stavební materiál.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Vysoký skalní blok, na němž stával blíže neznámý dřevěný hrádek či strážnice, zřejmě kontrolující zemskou stezku. Historické zprávy o lokalitě neexistují, archeologicky je její existence kladena do 15. století. V blízkosti lom – nebezpečí úrazu.

Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.

První zmínka o Bělé pochází z r. 1364, kdy se uvádí jako Zeyffersdorf. Po 2. světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno nově příchozími. V r. 1951 došlo k zániku obce jejím začleněním do vojenského újezdu Libavá. Dodnes se na místě zachovaly zbytky budov.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Zámek v areálu poplužního dvora byl postaven, snad na místě staršího sídla, někdy v polovině 18. století Františkem Desfours-Walderode. Po r. 1809 upraven Emanuelem z Bartensteina. Do požáru v r. 1952 sloužil jako byty. Dnes je na místě novodobá zástavba.

První zpráva o vsi je z r. 1333, jako držitelé zdejšího dvorce se připomínají Miloslav, Ješek a Václav z Bělče.Tvrz poprvé doložena v r. 1545 při jejím prodeji Šimonovi ze Šanova. Poslední zmínka o ní pochází z r. 1554. Zřejmě brzy nato beze zbytku zanikla, takže dnes nelze přesně určit, kde stála.

Nejstarší vyhlídka Českého Švýcarska na skalném ostrohu asi 130 m nad hladinou Labe, kterou nechal vybudovat František Karel Clary-Aldringen v letech 1701-11.

Zaniklý hrad Belver je doposud nejasné lokalizace. Snad se nacházel u Supích skal nedaleko hradu Skály v okr. Náchod. Hrad patřil v roce 1447 Janu Salavovi z Lípy.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

Opevněný kostel či zaniklá tvrz nejspíše na návrší Karlov v místech, kde nyní stojí kostel sv. Mikuláše. Připomínáno ve 13. století jako "munitie". S postavením hradu Konopiště koncem 13. století zaniká.