Výsledky hledání míst

Tvrz v Dlouhé Vsi, dnes části obce Vrchoslavice, v r.1355 vlastnil Jan z Kravař, později střídala své majitele. Zanikla za česko-uherských válek.

Rozptýlená zástavba po obou stranách údolí vznikla během 18. a 19. století. Dodnes se v původním stavu dochovalo několik větších usedlostí, řada původně obytných zpravidla nevelkých roubených domů manufakturních dělníků a drobných sakrálních objektů. Roku 2004 byla vyhlášena VPZ.

Téměř neznámý, v písemných pramenech nezmiňovaný hrádek strážící cestu do Bojnice již připomínají pouze skromné zbytky zdí a příkop. Na základě terénních průzkumů a nálezů keramiky lze jeho osídlení klást do 12. až 13. století.

Zřícenina hradu Dobra románského původu z 12. století leží v Dolním Rakousku nad severním břehem stejnojmenné vodní nádrže na řece Kamp. Hrad zpustl v 18. století. Zřícenina je volně přístupná po červené značce ze vsi Reichhalms, která je místní částí městyse Pölla. U hradu je na břehu kemp.

Dobronivský hrad vznikl pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. První zmínka o něm pochází z let 1305-1306. Roku 1321 připadl královské komoře. V l. 1614-1805 byl v majetku Eszterházyů. Po r. 1805, kdy hrad opět získala královská komora, brzy zpustl a stal se zdrojem stavebního materiálu.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1316, kdy zde byl kastelánem župana Mikuláše jistý Štěpán. Hrad byl v l. 1316-21 Matúše Čáka Trenčanského, poté v majetku krále. R. 1394 darován Ctiborovi ze Stibořic, v l. 1436-1567 Országhů - rozšířen, opevněn. R. 1703 poškozen povstalci (opraven). Vyhořel r. 1762.

Přes 36 m vysoká kovová rozhledna Dobrá Voda stojí od podzimu 2021 na vrchu stejného jména nad Horní Planou. Stojí na vrcholu ve Stifterově parku a doplňuje areál poutního kostela se zázračnou studánkou a Stifterovým pomníkem. Je trvale volně přístupná.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.

Druhá ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí ležící na západ od usedlosti čp. 1, 2 a 3 na ostrožně nad silnicí.

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Původní renesanční tvrz z počátku 16. století přestavěná roku 1577 Albertem z Vrbna na trojkřídlý renesanční zámek. Během bojů na konci 2. světové války poničen natolik, že v následujících letech zanikl. Dodnes zachován rozlehlý zámecký park.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.