Výsledky hledání míst

Barokně-klasicistní kúrii (zámek) založili Prónaiové, kteří byly původně ve službách Révaiů. Kolem r. 1785 ji nechali přestavět. V r. 1921 se zde natáčel první slovenský celovečerní hraný film Jánošík. Od r. 1988 sloužila jako muzeum Karola Plicku. Od r. 2015 je muzeum z technických důvodů uzavřeno.

Obdélný renesanční kaštieľ (zámek) si někdy v polovině 16. století nechali postavit Prónaiové. Ve 2. polovině 18. století pozdně barokně rozšířen. Po roce 1945 byl upraven na více bytových jednotek. V současnosti nabízen k prodeji.

Hrad, přestavěný na zámek na pravém břehu Váhu, naproti centru Žiliny. Vznikl z pozdně románské strážní věže. Přestavěn v pol. 15. a 16. stol. V pol. 18. století barokně upraveno především předhradí. 1849 vypálen. Na přelomu 19. a 20. stol. obnoven. Nyní zpřístupněn jako sídlo muzea.

Renesanční zámek na jižním okraji centra města, původně gotický hrad ze 13. stol. přebudovali v honosný renesanční zámek v l.1571 - 1574 Thurzové. V l. 1624 - 1868 vlastnila zámek Esterházyové, poté rodina Popperů. Od r. 1960 probíhá dlouhodobá rekonstrukce zámku.

Původně renesanční zámek postaven kolem roku 1630, v l. 1745–1747 přestavěna na renesančně barokní komplex. Po rekonstrukci v l. 1952–1958 převzala komplex zámku Matice Slovenská. V bývalé maštali depozitář historických knižních fondů.

Pôvodne rokokový kaštieľ rodu Tarnóczy, postavený v 18. storočí a neskôr prebudovaný do klasicistického slohu. Kaštieľ v dezolátnom stave kúpil súkromný majiteľ a po rozsiahlej rekonštrukcií tu bol otvorený hotel Chateau Diva, ktorý tu sídli dodnes.

Renesanční kaštěl (zámek) nechali pravděpodobně v 1. třetině 17. stol. postavit Suňogové. V r. 1723 nechal Mikuláš Suňog se svou manželkou Barbarou Kadašovou kaštěl upravit a rozšířit o severní křídlo. Jejich potomci zde žili do 1. třetiny 19. stol. Později sloužil jako knihovna, dnes nevyužitý.

Kúria (skromnější sídlo šlechty na Slovensku {zámek}) v Gbeľanech je typickou klasicistní stavbou s vysunutým středovým portikem, kterou vybudovali zřejmě Nyáryové ze Sučian v první třetině 19. století. V současnosti je v soukromém vlastnictví a probíhá její rekonstrukce.

Barokní kaštěl (zámek) z pol.18. stol. se prvně zmiňuje v r. 1756. Jeho vlastníci byli Serényiové, od r. 1812 Nyáryové ze Sučian, poté Zayové a od r. 1883 Majláthové, kteří jej vlastnili až do r. 1945. Poté zámek sloužil jako škola a sídlo správy NP Malá Fatra. Dnes hotel.

Renesanční patrový zámeček s nárožními arkýřovými věžicemi, vystavěný po r. 1582 Jiřím Abaffym, kapitánem Oravského hradu, na okraji obce. Členové rodu Abaffyů sloužili jako kapitáni a správcové hradu. Opravený zámeček je nepřístupný.

Zchátralé a utilitárně využívané pozůstatky renesančního zámku z 16. stol. Vystavěn rodem Akajovců. Čtyřkřídlá stavba s párem nárožních věžic. Ve 20. století pouze chátrá. Dnes částečně upraven na rodinné domy.

Barokně klasicistní zámek nechali v 60. letech 18. století postavit Davidové. Od r. 1804 patřil Ambrozyům (Ambrozyovcom) a od poloviny 19. století Csillághyům (Csillághyovcom). V 50. letech 20. století byl adaptován pro potřeby dětského domova. Od r. 2013 chátrá.

Klasicistní zámek, obklopený parkem, nechali kolem r. 1830 postavit Dobákové (Dobákovci). Koncem 19. století rodina zámek prodala Pivkům (Pivkovci), jejichž potomci jej vlastní dodnes.

Kolem r. 1775 nechali Ruttkayové na místě starší renesanční stavby vystavět nové sídlo. Současnou podobu zámek získal při přestavbě kolem r. 1830, kterou uskutečnil turčianský podžupan Karol I. Ruttkay. Od r. 1910 sloužil jako sídlo notářského úřadu. Dnes je zde restaurace a penzion.

Opevněný renesanční kaštěl (zámek) nechali v 17. století, zřejmě na místě staré tvrze, postavit Pongrácové, kterým patřil až do r. 1948. Poté byl zestátněn a opraven pro potřeby Považského muzeu v Žilině. V r. 1995 navrácen v restituci a prodán. Dnes v soukromém vlastnictví.