Výsledky hledání míst

Klasicistní zámek (kaštiel) z r. 1830. Obklopuje ho park a hospodářské budovy ze zač.40. let 19. století. Soukromý majetek.

Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) asi v 16.-17. století. V 17. století přibyla barokní nástavba. V r. 1830 klasicistně upraven. Objekt původně obklopoval sad a zahrada. Později objekt získala rodina Rutkajů.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. V době 19.-20. století, kdy Svatojánští rozprodávaly své majetky, objekt získala rodina Oravců. V současnosti slouží budova k bydlení.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (Pongrácovci). Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce. Objekt slouží k bydlení.

Zámek byl vybudován v 17. století místním rodem Svatojánských (Szentiványi). V 18. století přestavěn. Na přelomu 18. a 19. století byly z východu a západu přistavěny barokní vstupy. V letech 2006-2007 byl chátrající objekt opraven soukromým vlastníkem. Areál doplňuje maštal a sýpka.

Zámek (kaštieľ) postavili pravděpodobně v 16. století příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). Dne 20. října 1633 zde narodil učenec, filozof, polyhistor a profesor Martin Szentiványi. V 18.-20. století byl zámek upraven. Před 2. světovou válkou sloužil jako hotel. Tomuto účelu slouží i dnes.

Zámek postavili v 16. století Svatojánští (Szentiványi). Zřejmě v první polovině 19. století byl zámek od základů klasicistně přestavěn. V r. 1902 se v zámku hrálo první ochotnické divadelní představení. Někdy po I. světové válce koupil zámeček místní obyvatel a dodnes v něm žije jeho rodina.

Ve 30. letech 19. stol. klasicistně upravený zámek Eugena Szentiványho s renesančním jádrem ze 17. stol. Bloková patrová stavba s vystupujícím rizalitem byla v r. 1954 upravena na kulturní dům.

Klasicistní zámeček (kúrie) zvaný Jonášovská kúrie z poloviny 19. století v centru slovenské obce Liptovský Ján. Bloková přízemní stavba s fasádou pročleněnou pilastry a slepými arkádami.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v průběhu 19. nebo počátkem 20. století, kdy rod postupně prodával své majetky, objekt koupila rodina Balcových. Značně znehodnocený zámeček dnes slouží jako penzion.

Renesanční zámek (kaštieľ) byl postaven místním rodem Svatojánských (Szentiványi) nejpozději v r. 1588. V letech 1590-1600 přistavěna dělená dvoutraktová přístavba. Konce 19. století zámek koupila rodina Filových, která jej vlastnila do r. 1981. Dnes objekt patří Hydrometeorologickému ústavu.

Grófsky kaštieľ (Knížecí zámek) postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) snad v 16.-17. století. Zámek stál na ostrově a obklopovala ho zahrada. Svatojánským zřejmě patřil až do 20. století. V r. 1929 byl zámek zbořen. Dnes je na jeho místě zástavba rodinných domů.

Renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) někdy v 17. století. V 19. století upraven. Později zámek získala rodina Pištovských a Lubovských. Zámek patří k největším v obci. Dodnes je obýván.

Zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) pravděpodobně v 17. století. Později jej vlastnil zřejmě šlechtický rod Bohumírů (Bohumírovcov). V 19. a 20. století byl objekt přestavěn. Dnes slouží jako penzion.

Zámek postavili zřejmě v 17. století příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). Dne 31. října 1815 v tomto sídle narodil maďarský politik, právník, liptovský župan a poslanec Martin Szentiványi (1815-1895). Později objekt koupila rodina Marcových. V současnosti je zarostlý a chátrá.