Výsledky hledání míst

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Terénní pozůstatky tvrziště ve vsi Kovač. První zmínka o vsi je z r. 1318. Až v r. 1397 se po vsi píše Bohumil Šatl z Kovače, avšak první zmínka o tvrzi je až z r.1530. V r. 1586 přestává být panským sídlem a pustne. V 19. stol. v pahorku tvrze byl zřízen sklep (mléčnice).

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Tvrz pochází ze 16. století. Následně byl zámek mnohokrát přestavěn a upravován takže o svůj renesanční ráz takřka přišel. V 19. století ze zámku lihovar a poté bytové jednotky.

Železný kovaný kříž na nízkém kamenném soklu z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Rokokový kovaný kříž s bohatě tvarovanými profily, spojujícími ramena, patu a vrchol; usazený v kamenném soklu. Pochází z 18. století (datace 1733). Památkově chráněný.

Kovaný tepaný kříž pochází z přelomu 18. a 19. století. Stojí na mladším podstavci s datací 1922 při cestě k zámku. Památkově chráněný.

Vila z roku 1910 postavená podle návrhů Emila Králíka z Brna je jednou z ukázek moderní české architektury před 1.sv. válkou.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

První zmínka je z roku 1719, kdy ji vlastnil Ferdinand Grössinger. Objekt si zachoval původní dispozici - skládá se z obytné části, chléva, stodoly a vlastní kovářské dílny. Kovárna zde fungovala do počátku 20. století. Roku 2000 byla budova zrekonstruována na funkční historickou kovářskou dílnu.

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.