Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Renesanční tvrz z 2. pol. 16. století. Zchátrala po požáru r. 1855. Nyní v soukromém vlastnictví.

Tvrz postavená v polovině 16. století Mikulášem z Ledské, nebo jeho synem Janem. První zmínka o ní je až z roku 1593. Po roce 1694, jako majetek Šternberků, přestává být šlechtickým sídlem a je přestavena na sýpku. Šternberkům patří do roku 1924.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňovaná. Postavena byla patrně poč. 13. stol., jak lze usoudit z provedení a utváření opevnění. Z opevnění je krásný výhled na zříceniny hradu Boskovice, což vede k domněnce že právě odtud byl hrad dobýván.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Dobře zachované tvrziště za hospodářským dvorem. První zmínka o Ujkovicích je z roku 1319. Tvrz se výslovně uvádí až v roce 1408. V roce 1545 je již pustá. Jádro má obdélný tvar. Tři strany chrání hluboký příkop. Před příkopem roste pěkný památný strom.

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., snad Vilímkem z Úsilova. Od pol. 15. stol. do pol. 16. stol. v majetku Příchovských, ti přistavěli v 16. stol. jednopatrovou budovu. V 17. stol. tvrz přestala sloužit šlechtě. V 1. pol. 18. stol. byla starší část tvrze zbořena, zbytek byl upraven na sýpku.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.