Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Hrad v severozápadním rohu opevnění královského města vznikl zřejmě při jeho vysazení ve 13. stol. Od 15. stol. je majetkem města, většinu areálu využil roku 1720 měšťanský pivovar. Zachovalý hlavní palác rekonstruován 2007–2011 na multifunkční kongresové a turistické centrum českého vinařství.

Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Pozdně barokní zámek postavil po r. 1766 Adam Löw. Je to obdélná dvoupatrová budova s valbovou střechou a věžičkou s cibulkou uprostřed, s mansardami s římsami, volutami a barokními okny, stěny zdobeny poloobloukovými římsami. Nyní je pěkně opraven.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Brána bývala součástí městského opevnění. V l. 1644–1645 byla zcela zničena, brzy poté byla znovu postavena. Podruhé byla zbořena z důvodu rozšiřování městských prostor r. 1882, kdy byla část brány přenesena na dnešní místo. Orlové, kteří ji zdobí, byli přeneseni z Rohelské brány (zbořena r. 1884).

Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

První zmínku o tvrzi je z r.1446. V r.1579 Jan Stoš z Kounic přebudoval tvrz v renesanční zámek. Po r.1718 Tetzlernové přestavěli zámek v barokním stylu. Za Rollsbergů koncem 18. a poč.19.st. získalo průčelí nového zámku dnešní empírový vzhled.

V roce 1732 Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavěl barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.