Výsledky hledání míst

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Kostel sv. Václava na hřbitově v Řestokách je románsko-gotického původu a stál již před r. 1115. Upravován barokně a novogoticky. Od r. 1355 farní do husitských válek, od r. 1664 filiální ve farnosti Chrast u Chrudimi. Kulturní památka od r. 1958.

Bezvěžový barokní kostel sv. Václava na hřbitově v Rosicích stojí na místě starší renesanční stavby. V současnosti je filiálním kostelem ve farnosti Chrast u Chrudimi. Sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času.

Současný farní kostel sv. Václava v Harrachově je empírová stavba z let 1822-1828. V r. 1864 zde byl instalován empírový, částečně skleněný oltář. Kostelu dominuje hranolová hodinová věž se zvonicí, t.č. bez zvonů. Farnost administrována ex currendo z Jablonce n. Jizerou.

V místě románského kostelíka z 12. století byl na přelomu 70. a 80. let 14. století postaven gotický kostel. Renesanční a barokní úpravy (po převzetí kostela augustiniány 1623). Odsvěcen 1785, znovu zasvěcen 1827. Po odtěžení většiny Břežzské skály statické problémy, odstraněny rekonstrukcí 1910-30.

Základy kostela pocházejí z roku 1384. V roce 1652 kostel vyhořel, ale už v roce 1653 celková rekonstrukce. Vedle kostela dřevěná zvonice na zděném podstavci.

Gotický kostel sv. Václava, který je patronem obce, doložen ve 2. polovině 14. stol. Bezvěžová stavba barokně upravena v 17. stol., celkově opravena a nově vysvěcena r. 2008. Samostatně stojící mohutná dřevěná zvonice na návsi patrně barokní ze 17. stol., zvon Václav ulit r. 1614.

Kostel v Novosedlicích se připomíná poprvé roku 1384. Současná podoba výsledkem barokní přestavby v letech 1710–11 (K. Lagler). Samostatná zděná barokní zvonice s cibulovou helmicí. Komplex původně obklopen hřbitovem.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1343. Přibližně r. 1672 byl kostel znovu vystavěn. R. 1779 byl barokně přestavěn Heinrichem, pánem z Berečka. R. 1820 byla provedena výměna střech. R. 1854 byly instalovány nové varhany. Kostel zdobí křížová cesta z r. 1797 od A. Blosche.

Kostel sv. Valentina byl postaven v roce 2010 v lesíku nedaleko děkanského kostela na památku rumunských vojáků padlých za II. světové války na našem území za peníze rumunské vlády. Je zhotoven ze dřeva pomocí tradičních metod bez jediného hřebíku. Zničila jej vichřice v noci z 28. na 29.10. 2017, nebyl obnoven.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Kostel vystavěn roku 1804. Vždy byl filiálním k farnosti Šternberk. V současnosti se v kostele konají různá hudební vystoupení. Kostel je prostá jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí, trojbokým závěrem a čtvercovou sakristií v ose závěru.