Výsledky hledání míst

Novorománský kostel sv. Vojtěcha v Dolanech postaven nákladem obce v letech 1913-1914. Projekt zpracoval arch. Boža Dvořák, oltář zhotovil Bohumil Bek a výmalbu interiéru Antonín Häusler. Kostel vysvěcen v červenci 1914.

Barokní kostel sv. Vojtěcha v Běcharech pochází z r. 1708, nahradil vyhořelou gotickou stavbu doloženou od počátku 14. stol. Z ní zachována část zdiva presbytáře. Při přestavbě r. 1792 kostel zvýšen a přistavěna sakristie. Zařízení barokní a novogotické. Filiální kostel farnosti-děkanství Kopidlno.

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.

Na návsi v Račeticích stojí drobný rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1770, připomínající spíše kapli. Má postavení filiálního kostela ve farnosti Libědice, avšak pravidelné bohoslužby se zde nekonají.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Původně románský kostel ze 13. století, farní pro ves Opatovice, která se stala součástí Nového Města pražského. Gotická přestavba koncem 14. století, barokní 1671–93. Regotisace presbytáře a částečně vnitřního zařízení 1874–75 (stavitel Baroch).

Původní románský kostel snad z 12. století sloužil pro osadu Zásada, která se stala předměstím hrazeného města. Poškozen za třicetileté války, nový objekt z let 1691–1708 postavili otec a syn Broggiové. Obklopen bývalým hřbitovem.

Kostel sv. Vojtěcha je v areálu zámku. Pozdně barokní stavba, šestiboká loď, obdélníkový portál s trojúhelníkovým štítem. Ve štítu socha sv. Vojtěcha. Kapli postavil syn Jiříka Kokořovce z Kokořan na počátku 17.st. Ve 2. polovině 18. st. kaple rozšířena a počátkem 19. st. přeměněna na farní kostel.

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Chrám sv. Voršily vystavěn v l.1536-43. Je směsí pozdní gotiky a renesance. Trojlodní s hranolovou věží. Vyhořel r.1634, opraven, znovu vyhořel r.1667. Opraven a v l.1733-1832 věž pokryta stanovou střechou. Novogotická oratoř vystavěna po r.1836.

Dominantní pozdně gotický kostel se staršími částmi. Studna, nacházející se v jeho nejstarší části, se stala vyhlášeným poutním místem.

Pozdně gotická jednolodní stavba z l. 1470–85, v r. 1721 přestavěna barokně. Raně barokní vybavení zničeno v 50. letech 20. stol. – kostel využíván jako sklad. Gotický křídlový oltář Oplakávání z r. 1498 umístěn v muzeu v Chebu. Několik figurálních i nápisových náhrobníků z konce 16. a ze 17. stol.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Kostel sv. Wolfganga byl postaven patrně v 3. čtvrtině 16. století; jistě ale před r. 1577 (datum na zvonu). V 18. nebo 19. století byla vestavěna hudební kruchta a byla přidána okna v lodi. Roku 1850 byla přistavěna předsíň. Od roku 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR.