Výsledky hledání míst

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Celoročně přístupná rozhledna s točitým schodištěm na sever od centra Brna, výstavba dokončena v prosinci 2007, pro veřejnost otevřena 1. června 2008.

Památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce vybudován r. 1929 na paměť shromáždění lidu v dobách slezského obrození z let 1869, 1898 a 1918. Zničen nacisty r. 1938, obnoven do dnešní podoby r. 1969.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Přestavěná renesanční tvrz postavená po r. 1570 Kořenskými z Terešova. Od r. 1692 v majetku města České Budějovice, v 18. a 19. století rozšířena, později sloužila jako škola. Koncem 20. st. bez využití zpustla, dnes v soukromých rukou.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Lovecký zámeček nechali postavit v 2. pol. 19. století Windischgrätzové, tehdejší majitelé tachovské panství. Zámeček obklopoval anglický park se soustavou rybníčků, kaplí a hájovnou. Zámek byl později využíván jako rekreační objekt, v současnosti je opuštěný a uvažuje se o jeho rekonstrukci.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Novorenesanční budova knihovny, postavená koncem 19.století.

Ottův pramen je jeden ze dvou minerálních zásaditých pramenů v obci Kyselka, nazván na počest návštěvy řeckého krále Otty I. v roce 1852. Po dobu dlouhodobé rekonstrukce lázeňských objektů sveden do pítka u sochy Heinricha Mattoniho.