Výsledky hledání míst

Dělostřelecká předsunutá bašta v podobě mohutné válcové věže obehnané podkovovitou hradbou z r. 1479 jako kompenzace nepříznivé polohy hradu po spojení hradu s městem v jeden opevněný celek po r. 1479. V 18. a 19. st. byla obehnána zástavbou chalup.

Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.

Původně královský hrad z 13. st., přestavěný za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky do podoby zámku. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.

Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až byla zbourána útvarem pohraniční stráže.

R.1224 založen románský hrad, ve14.st. přeměněn na gotický. Později postupně změněn na zámek. Až do padesátých let 20.st. zachován v dobrém stavu. Pak se změnil v zříceninu. Část v 60. letech zbořena. Demolice zbytku doposud neprovedena.

Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.

Romantický novogotický lovecký salet (odpočinková stavba) z 30. let 19. století zvaný Heinrichsruhe, zbudovaný majitelem bítovského panství Heinrichem, hrabětem Daunem, dnes ve stavu zříceniny. Od roku 2002 zapsán v seznamu kulturních památek.

Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Hrad založen koncem 13. století. Ve 14. století přestaven na gotickou pevnost. Následné časté přestavby ovlivnily slohovou různorodost hradu. V roce 1656 záměrně pobořen. Do dnes se dochovala rozsáhlá zřícenina, místo setkání uměleckých kovářů.

Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.