Výsledky hledání míst

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.

Raně barokní kostel postavený v letech 1695–97 na místě raně gotického kostela, zničeného za třicetileté války. Autorem projektu byl architekt J. A. de Maggi.V interiéru byla objevena unikátní freska, znázorňující upálení M. Jana Husa. .

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Dřevěný kostel vybudován r. 1686 neobvyklou technikou z tzv. trhanic, silných desek získaných podélným štípáním kmenů a zasvěcen sv. Václavu a Stanislavovi. Počátkem 19. stol. omítnut. Zařízení převážně barokní. Sousední dřevěná zvonice z r. 1689 se třemi starými zvony.

Původně gotický kostel sv. Václava v Hustopečích byl poškozen v r. 1945 a zbořen v r. 1963. Na stejném místě byl v r. 1994 postaven moderní kostel sv. Václava a Anežky České, který se stal novou dominantou města.

Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl ve Velkých Němčicích od pol. 13. stol. R. 1605 a za třicetileté války byl starý kostel spálen a téměř zbořen. Znovu postaven a vysvěcen byl roku 1652. Věž byla upravena r. 1873. R. 1672 byly vybudovány dva boční oltáře. Hlavní oltář je z r. 1895.

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Současný farní kostel sv. Václava v Harrachově je empírová stavba z let 1822-1828. V r. 1864 zde byl instalován empírový, částečně skleněný oltář. Kostelu dominuje hranolová hodinová věž se zvonicí, t.č. bez zvonů. Farnost administrována ex currendo z Jablonce n. Jizerou.

Kostel sv. Václava na hřbitově v Řestokách je románsko-gotického původu a stál již před r. 1115. Upravován barokně a novogoticky. Od r. 1355 farní do husitských válek, od r. 1664 filiální ve farnosti Chrast u Chrudimi. Kulturní památka od r. 1958.

Bezvěžový barokní kostel sv. Václava na hřbitově v Rosicích stojí na místě starší renesanční stavby. V současnosti je filiálním kostelem ve farnosti Chrast u Chrudimi. Sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času.