Výsledky hledání míst

Tvrziště nedaleko kostela z části znehodnocené výstavbou č.p.221. První zmínky o vsi pochází z l.1304 a 1307. První zmínka o tvrzi je z roku 1424, kdy jí vlastní Petr Manšvic z Rokytníka a je zničena vojsky Slezanů. V l.1455-1496 patří obnovená tvrz i ze vsí Alexadrovi Hencovi Temrycovi z Mosazného.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.

Tvrz na tomto místě je zmiňována již v 15. stol., v 16. stol. byla provedená velká přestavba. R. 1822 byla přebudována na pozdně barokní hospodářský dvůr v dnešní podobě. Dvůr proslul chovem koní. Od r. 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka ČR.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

V r. 1446 již nějakou dobu vlastnili tehdejší Šilperk bratři Pardus a Bohuš z Drahanovic, kteří už mohli na této tvrzi sídlit. Stejně jako v letech 1447 - 1464 Hynek ze Zvole a v roce 1466 Hroch z Přeboz. Ke konci 16. století bylo sídlo pravděpodobně opuštěno. Dodnes po něm nezůstaly žádné pozůstatky.

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.