Výsledky hledání míst

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.

Hrad přestavěný na zámek. Gotický hrad z konce 13. stol. přestavěný na přelomu 15. a 16. stol. Smiřickými. Po požáru r. 1558 přestavěn v l. 1560-1593 na renesanční zámek. F. A. Špork v r. 1696 přestavěl barokně a zřídil park. Dnes domov důchodců.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.