Výsledky hledání míst

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně zmiň. r. 1684 v majetku Koců z Dobrše, poté Běšínů z Běšin, Kolovratů a od r. 1709 Františka Karla Villani, který ji v 2. pol. 18. stol. přestavěl na zámek. R. 1840 empír. upraven. R. 1861 koupen W. Huttarym, poté Frant. Haškem. R. 1948 zestátněn, vrácen r. 1992.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Zámek postavil pro Fridricha Harracha z Rohrau v letech 1726-34 architekt J.L. Hildebrandt. Podle nepravidelného uspořádání místností bylo do novostavby pojato starší jednopatrové sídlo. Zámek ve správě Muzea Novojičínska je zpřístupněn veřejnosti.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Pozdně gotická tvrz s vodním příkopem, renesančně přestavěná. Do konfiskací po Bílé hoře v majetku Berků z Dubé, potom přešla na Valdštejny. Objekt se nachází ve stejnojmenné vsi v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

Kamenná Kurzova rozhledna 1041 m n. m., 24,8 m vysoká. Stávala zde dřevěná rozhl., vybud. r. 1894. Kamen. rozhledna otevřena r. 1905 (Klub českých turistů). Za války zabrána Němci, r. 1950 armádou. R. 1999 vrácena KČT. Po rekonstr. otevřena r. 2000.