Výsledky hledání míst

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Zámek byl postaven pravděpodobně koncem 16. stol. Zámek byl ve tvaru písmene U otevřený na západní stranu. Později bylo severní křídlo zbořeno a nahrazeno novostavbou. Dnes je v zámku umístěna zvláštní internátní škola.

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.

Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo u původně povrchového naleziště cínu. Poprvé je písemně doloženo k roku 1305. Několikrát vážně poškozeno válkami a požáry. MPZ chrání solitéry (hrad, kostely) i celkovou hmotovou skladbu městečka.

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Drobný lovecký zámek vybudován v lesích mezi Vroutkem a Nepomyšlí r. 1831. V držení rodu Herberštejnů do r. 1945. V r. 1985 vyhořel, nyní po rekonstrukci v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

Unikátní technická památka, krytá lávka přes řeku Svratku, pocházející z roku 1873. Je 22 m dlouhá a spojovala obce Švařec a Koroužné.