Výsledky hledání míst

Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.

Kostel svatých Jana a Pavla stojí na místě kaple stejného zasvěcení z roku 1867. Postaven byl roku 1936 a jeho hrubá stavba trvala pouhých 7 týdnů. Vysvěcen byl 2.5. 1937. Hlavní oltář se sochami Božského Srdce Páně a patronů kostela, stejně jako kazatelnu, vyřezal sochař a řezbář Bohumil Bek.

V letech 1791-1792 byl postaven kostel, fara a církevní škola. K posvěcení chrámu došlo 23. května 1802. V letech 1946-1947 byl chrám upraven a dne 3. července 1947 znovu posvěcen. V roce 2015 došlo k demolice historické fary. Současná farní budova vznikla v letech 2011-2015.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Kostel sv. Jana a Pavla v Mistrovicích je novorománská stavba z r. 1876. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1998 je památkově chráněn.

Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla v Halži pochází z let 1799-1801. Věž přistavena r. 1855. Filiální kostel ve farnosti Tachov, ale od r. 2007 ve vlastnictví obce. Od r. 1958 památkově chráněn spolu s tarasní zdí a schodištěm.

Kostel sv. Jana Evangelisty v Těmicích je gotického původu z poloviny 14. století, později upravený barokně. Je filiálním kostelem ve farnosti Kamenice nad Lipou s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je též chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Kostel se poprvé v Malém Březně připomíná poprvé roku 1334. Částečně dřevěnou stavbu, doplněnou roku 1597 mohutnou věží, poškodil požár 1633. Obnova proběhla 11 let nato, zásadní přestavba 1723–5, další úpravy v 19. století. Opraven 1996–8.

Původně pozdně gotický kostel z 15. století. Barokně přestavěn roku 1754 J. Sieglem. Původně zde byl instalován renesanční oltář, za dramatických okolností zachráněný z půdy vintířovského zámku. Po roce 1945 kostel zchátral, dnes bez zařízení, opravován.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Původně gotická kaple z poloviny 14. století, rozšířena v 16. století a radikálně přestavěna v roce 1897. Zachovány fragmenty gotických prvků. Kolem hřbitov s barokní bránou a márnicí.

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.

Celodřevěný původně protestantský kostel ze 17. stol. ze zaniklé obce Fláje, přenesený na současné místo v roce 1969. Po ukončení rekonstrukce r. 1995 navrácen církvi a znovu vysvěcen, používán jen příležitostně.

Základy celodřevěného původně protestantského kostela ze 17. stol. na severním břehu východního cípu Flájské přehrady. Kostel byl přenesen do Českého Jiřetína v roce 1969 v důsledku stavby vodního díla.