Výsledky hledání míst

Raně barokní kostel s gotickým jádrem a gotickou věží, postaven při zal. města v 2. pol. 13. stol. Mohutná věž patřila pův. městu (uloženy cennosti a listiny). Kostel vyhořel v l. 1513 a 1669, přestavěn v barok. stylu v l. 1669–88. R. 1804 přistavěna sakristie, r. 1843 kryté dvouramenné schodiště.

K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.

Barokní kostel byl postaven na místě staršího svatostánku, prvně zmiňovaného r. 1360 (není jisté, kdy byl postaven). Dnešní kostel byl postaven r. 1734, roku 1792 byla přistavěna věž. U kostela býval hřbitov, zrušen r. 1913. R. 1938 prošel kostel částečnou rekonstrukcí.

Barokní kostel nahradil v obci dřevěný kostel, postavený zřejmě v 2. pol. 16. stol. Nový kostel byl postaven v l. 1722–32 za fin. přispění knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna. Ve 3. čtvrt. 18. stol. byla postavena zvonice a zřejmě i předsíň, r. 1802 sakristie. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově je klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v l. 1740-1746 hrabětem Mikulášem Taafem jako náhrada za starý nevyhovující kostelík zmiňovaný již po pol. 14. stol. Kostelu dominuje vysoká čtvercová věž s bání. Ve věži dochován cenný zvon z 15. století.

Gotický kostel založen před r. 1361 uprostřed hřbitova. V 16. st. přestavěn včetně případného snesení klenby. Křídlový oltář s obrazem Krista z roku 1533. Přestavěn r. 1544 (dřevěná zvonice), r. 1769 (zbořena sakristie), před r. 1840 (předsíň, nová sakristie). Před kostelem kamenný kříž z roku 1876.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Poutní kostel na Makové Hoře postaven v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem z podnětu Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Vysvěcen 5. října 1723 pražským biskupem J. R. Špork.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742

Farní kostel sv. Jana Křtitele a Václava na románských základech, barokizován v letech 1693-1719, klasicistně upravován v letech 1803 a 1880. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna v letech 1718–1719. Kostel pravidelně opravován a udržován. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele postaven v l. 1521-30 na podnět měšťana L.Formana. Obnoven jezuity v l.1675-92. Při kostele významný hřbitov.

Kostel post. v pol. 13. století v místě starší svatyně. Upravován v letech 1726, 1894 a 2006. Obklopen funkčním hřbitovem s památnými lipami a jasany. V čtvercové lodi kopie barokního kazetového stropu, odsazený obdélný závěr je klenutý křížem.

Kostel pochází z roku 1344. Rozsáhlé úpravy v pseudorománském stylu provedeny v roce 1872 a při té příležitosti také prodloužen. Další stavební opravy a úpravy jsou datovány k roku 1935. Dochován v dobrém stavu až dodnes.