Výsledky hledání míst

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.

Zaniklý hrad z konce 13. stol., svou funkci plnil ještě ve 14. a 15. stol. Bez jakýchkoliv stop zástavby, lokalita zasažena lomem z přelomu 19. a 20. století.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.

Hrad existoval asi od konce 14. století do doby nejpozději před rokem 1550. Jeho jméno není dodnes potvrzené.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Zaniklý hrad. Pís. prameny se o hradu nezmiňují, k poznání historie hradu nezbytný archeologický výzkum. Není známé ani pův. jméno tohoto nevelkého jednodílného hradu.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Hrad poprvé zmíněn r. 1342 v přídomku pánů z Lomnice, podle nálezů vznikl v 1. pol. 14. stol., r. 1474 snad dobyt uherskými vojsky, v 16. stol. opuštěn. Dochovány reliéfní stopy zástavby jádra, okružní val a příkop.

Zaniklý hrad. Obec přip. již r. 1349 jako maj. pánů z Drahotuš, kteří zde pravd. vybudovali hrad. Dobytí hradu pro přísl. k husitům. R. 1499 maj. Stibor Doupovec ze Sudic, poté časté střídání maj., až r. 1527 maj. bratři Jan a Vavřinec z Drahotuš.