Výsledky hledání míst

Výjimečně dochovaný kostel Všech svatých pochází z poloviny 13. století. Interiér barokizován v 17. století, upravován v 19. a 20. století. Nyní kostel filiální ve farnosti Běhařovice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1932 majetek obce, od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Všech svatých v Hradčovicích je raně barokní stavbou se středověkým jádrem z 2. poloviny 13. stol., v 17. stol. upravován, nyní barokní podoba z doby po r. 1757. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Pův. gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží poprvé připomínán v r. 1263. Postaven uprostřed hřbitova, obehnaného ohradní zdí. Je významným dokladem stáří a historie obce. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí.

Kostel Všech svatých v Mohelně je gotického původu z 13. stol., ve 14. stol. rozšířen. Po několika požárech ve středověku opraven, barokně upraven v 17. stol. a v 19. stol. rozšířen. U něj samostatně stojící zvonice. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Kostel Všech svatých je památkou pozdně renesanční architektury z roku 1603. Je to jednolodní stavba s polygonálním závěrem a šestibokou věží nad střešním hřebenem. Empírová předsíň byla postavena v roce 1833.

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je orientovanou raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami. V posledních letech prošel kostel výraznými opravami.

Pozdně barokní kostel nahradil v letech 1783–86 starší hrázděnou svatyni, ke které byla v letech 1746–48 přistavěna spodní část dochované velké věže. Ta byla opravována po požáru 1827 a výrazně zvýšena roku 1912. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby stavby dnešního kostela.

Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Jednolodní přibližně orientovaný kostel s obdélným pětiboce zakončeným závěrem a obdélnou sakristií z 15. století. Přestavěn barokně v roce 1707 (před západním průčelím přistavěna hranolová věž) a roku 1889. Mobiliář převážně z poloviny 18. století. V ohradní zdi hřbitova obdélná gotická márnice.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Původně zřejmě gotický kostel pocházející asi ze 13. stol. Uvnitř je náhrobek rytíře Jana z Linhartic z r. 1562. Později barokně přestavěn. V r. 1893 vyhořel po zásahu bleskem. V období světových válek byly roztaveny kostelní zvony pro válečné účely. K poslední opravě kostela došlo roku 1999.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.