Výsledky hledání míst

Kostel sv. Vavřince v Mrákově byl na návsi vybudován v letech 1811–1813 na místě starší, patrně gotické stavby kostela či kaple. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Hornický kostel v Horní Blatné vznikl r. 1538 jako dřevěný a protestantský. Kamenný postaven r. 1594, jako katolický r. 1686 zasvěcen sv. Vavřinci, barokně přestavěn v letech 1754-1755, rekonstruován v letech 1993-1997. Nyní farní administrován ex currendo z farnosti Ostrov nad Ohří.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Poutní místo Vavřineček s barokním kostelíkem sv. Vavřince se nachází na Veselé hoře jihozápadně od Domažlic. Původně místo slavných poutí, nyní též dějiště Chodských slavností. Bohoslužby několikrát ročně.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel sv. Vincence (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem), a to podle Pavla Ignáce Bayera za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Renesanční kostel sv. Víta z let 1556–1583, původně protestantský, od roku 1636 katolický. Upraven barokně. Byla zde umístěna vzácná gotická socha Madony (dnes v Alšově jihočeské galerii).

Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.