Výsledky hledání míst

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.

Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.

Zámek postaven r.1709 v barokním stylu. V l.1862–64 rozšířen, přistavěna věž a přestavěn novogoticky. Po r.1990 zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele a ti jej prodali. Nyní je v zástavě u banky a obec Libice chce zámek odkoupit.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

V roce 1767 získal Tučapy v dražbě Vavřinec z Escherichu a přestavěl původní tvrz z pol. 16. století na zámek. Později klasicistně a romanticky upraven. Jednopatrová budova o dvou křídlech se třemi nárožními věžičkami, malý park.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně připomínané r. 1489. R. 1750 dal tvrz Jan Michal Althan přestavět na zámek. Po r. 1923 v majetku A. Bauera sloužil jako hospodářská budova, po r. 1950 byl v majetku JZD (kanceláře a byty). R. 2009 byl koupen L. Nerušilovou s úmyslem vybudovat zde dům pro seniory.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Lovecký zámeček postavil v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig pro Emanuela Filiberta z Valdštejna v l. 1761–1767. Neobvyklý název zámku je složeninou jmen dvou rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Dnes patří Lesům České republiky.