Výsledky hledání míst

Na místě zbouraného kostela pocházejícího z přelomu 15. a 16. století vystavěn roku 1866 kostel sv. Bartoloměje v novorománském slohu. Vybavení kostela novogotické, pochází převážně z doby jeho výstavby.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Gotický farní kostel sv. Bartoloměje je poprvé uváděn v roce 1570, barokně přestavěný v roce 1792. Ve věži je zvon ze 14. stol. Na hřbitově u kostela jsou pohřbeni matka a bratr Karla Klostermanna.

Původně románský kostel goticky přestavěn. Při přestavbě v 18.st. odstraněny poslední zbytky stavby z románské doby. V průběhu 20. století a hlavně v jeho druhé polovině kostel zchátral. V 90. letech 20.st. opravena alespoň střecha.

Kostel vystavěný v novogotickém stylu pochází z roku 1861. V oknech vitráže z první pol. 20. století. V kostelní věži zvon s českým nápisem.

Původní gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 14. století, počátkem 20. st. zbourán a na jeho místě postaven kostel nový. Počátkem 21. století prošel generální opravou.

Novogotický farní kostel sv. Bartoloměje z let 1874–80 nahradil starší dřevěný kostel ze 16. stol. V l. 1996–98 proběhla celková rekonstrukce. Při kostele barokní fara s mohutnými opěráky.

Na místě původního románského kostelíka, přestavěného v období gotiky, v letech 1763 až 1769 vystavěn barokní kostel sv. Bartoloměje. Velkou přestavbou prošel v roce 1903.

Prostý jednolodní kostelík, pocházející z počátku 14. století, barokně přestavěn v roce 1732. Vnitřní vybavení je rokokové.

Gotický kostel z poloviny 14. století, neogoticky upraven v roce 1895. Kolem kostela zachovalá hradba a barokní hřbitovní brána. V triumfálním oblouku se zachovala gotická malba.

Jádro kostela bylo vystavěno ve 13. století a ve 14. století byla přistavěna loď kostela a presbytář. Poslední rekonstrukce proběhly v roce 1937. Před kostelem barokní hřbitovní brána z roku 1777.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Farní kostel někdejšího královského města stavěn po 1261, do konce 13. stol. Vyhořel 1349, poté stavba katedrálního presbytáře (P. Parléř). Znovu vyhořel 1796. Puristická restaurace 1881–4 a 1904–10 (J. Mocker, L. Lábler).

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.