Výsledky hledání míst

Farní kostel v malém parčíku byl postaven v l. 1722-1728. V r. 1775 vyhořel a žár roztavil jeho zvony. V r. 1776 byly zvony znovu přelity a v r. 1803 spolu s malým zvonem z radnice umístěny do kostela. V období světových válek byly zvony zabaveny a použity na válečné účely.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele doložen r. 1309 jako farní, r. 1564 zásadně přestavěn renesančně, menší rokokové stavební úpravy provedeny r. 1781 a v 19. století upraveno průčelí. Po 2. světové válce kostel i okolní hřbitov neužíván a zchátral, r. 2007 převzat darem obcí a zahájeny opravy.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel v Tuněchodech gotického původu z 1. pol. 14. stol., přestavěn goticky v polovině 15. stol a upravován barokně r. 1690. Současnou podobu získal při restaurování Frant. Schmoranzem r. 1883. Nyní filiální ve farnosti Mikulovice u Pardubic a využíván jen příležitostně.

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Původní gotický kostel pochází z r.1283. Barokně přestavěn v l.1676–1680. Tehdy přistavěna hranolová věž. Další přestavby kostel prodělal v l.1768–1769 a v pol.19.st. K dalším úpravám a opravám docházelo po celé 20. století.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Týnci je pozdně barokní stavba z let 1767-1770. Je filiálním kostelem farnosti Moravská Nová Ves a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Římskokatolický kostel sv. Aloise v Otnicích je novorenesanční stavba z let 1855-1858, která nahradila starší svatyně na témže místě. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Venkovský kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je klasicistní stavba z r. 1802. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.