Výsledky hledání míst

Takřka neznatelné terénní náznaky tvrziště (pahorku jádra a okružního příkopu s valem) ve středu vsi při říčce Luha. Archeologicky je lokalita datovaná do 15. století. Zanikla patrně na počátku 16. století, kdy panství připadlo Pernštejnům.

Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.

Zřícenina tvrze. Již r. 1225 se psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen. Ve 14. stol. v majetku kláštera ve Waldsassen, r. 1348 Rüdigera ze Sparnecku. Někdy ve 14. stol. byla stará tvrz nahrazena novou. V pol. 15. stol. koupena Paulsdorfery. R. 1629 koupena městem Cheb a vlastněna do 19. stol.

První písemný pramen potvrzuje tvrz r. 1481, kdy ji vlastní Jan z Ponikve. Zanikla poč. 16. století. Místo sídla je dodnes neznámé.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Vodní tvrz, prvně zmiňována r. 1354 v majetku Ondřeje z Popovic. Od r. 1488 v majetku Popovských z Bezejovic, kteří ji renesančně přestavěli. Majitelé tvrze se často střídali. R. 1797 koupena Jindřichem z Rottenhanu a upravena na tkalcovnu. Po r. 1989 vrácena v restituci, postupně je rekonstruována.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Poprvé se tvrz uvádí v r. 1368, kdy ji drželi bratři Oldřich a Ješek z Boskovic. Jako zemanské sídlo sloužila zřejmě až do r. 1480, kdy ji koupil Jakub z Kostelce. Po r. 1521, kdy se uvádí již jako pustá, byla zbořena a dnes se již neví, kde stála.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Zbytky zdiva tvrze, postavené v 2. pol. 13. stol. patrně Arnoldem z Oedu (zmiň. 1275). Majitelé tvrze se střídali (Oldřich z Oedu, Paulsdorferové, od r. 1526 Wirzpergové a další). V 70. l. 18. stol. jen základové zdi tvrze, na kterých v 1. pol. 19. stol. postavena hrázděná stavba, zbořená r. 1945.

Tvrz ze 2. poloviny 16. stol. se v 19. stol. stala součástí lihovaru a snad v té době byla snížena o dvě patra.

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.