Výsledky hledání míst

Léta Páně 1582 byl starší středověký chrám rozšířen a dne 27. června 1583 vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Na přelomu 17.-18. stol. byl kostel barokně upraven. V 60. letech 18. stol. přistavěna věž. Z téže doby pochází také barokní fara.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, upravován v letech 1568 a 1635, barokně pak v 18. století. Jednolodní obdélný s třípatrovou věží se zvoničkou a pětiboce uzavřeným presbytářem. V roce 1993 odkryt cenný cyklus nástěnných maleb z poloviny 14. století v presbytáři. Památkově chráněn.

Kostel sv. Mikuláše ve Veverských Knínicích je raně gotického původu. Jeho jádro pochází zřejmě z 3. čtvrtiny 13. století, o čemž svědčí dochovaný portál z r. 1270. Upravován byl barokně v 18. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Topolanech byl postaven v letech 1761-1766. Roku 1859 byla obnovena samostatná farnost. V roce 1897 byla upravena střecha věže.

Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven r. 1350 v gotickém slohu, později byl r. 1720 opraven a přestavěn barokně péčí Viléma z Kolowrat. Barokní vnitřní vybavení doplněno v 2. pol. 19. stol., z té doby i varhany. Nyní filiální kostel ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Mikuláše gotického založení z r. 1363, loď prodloužena a věž přistavěna v 19. stol. Oratoře z 19. a 20. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována z Českých Velenic. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel v Telcích byl v letech 1779–86 připojen k románské věži staršího objektu z 13. století, který se v pramenech připomíná poprvé roku 1368. Obklopuje ho funkční hřbitov s kamennou zdí, zřejmě původně obrannou.

Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.

Původně raně gotický kostel z poslední čtvrti 13. století; loď s presbytářem. Přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol.; přistavěna věž a sakristie. Zbytky hodnotných nástěnných maleb v presbytáři. U něj hřbitov, obepnutý ohradní zdí s barokní bránou. U ní kamenný kříž z r. 1902. Památkově chráněný.

Pozdně gotický farní kostel byl postaven někdy v letech 1490-1520. Klenby pocházejí patrně z první poloviny 17. století. Kostel je významným dokladem gotické architektury jihomoravského venkova. Mimořádná hodnota kostela spočívá v řadě původních prvků včetně dochovaného krovu.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Mikuláše jehož počátky sahají až do 14. století a rodová krypta hrabat Vetterů z Lilie. Při kostelní zdi zachovány cenné náhrobky Vetterů z Lilie.