Výsledky hledání míst

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.

Horní tvrz v Počenicích vznikla v průběhu 14. století. R. 1409 majetkem Linharta z Bořitova. Od r. 1590 je pustá. Stávala u dnešního kostela. Dolní tvrz je zmíněna r. 1568, její místo není známo.

Vesnice Podbořánky byla založena ve 12. až 13. století. O vlastní tvrzi, pokud existovala, se ale nedochovaly žádné písemné zprávy. Zanikla asi v 15. nebo 16. století. Stála snad v jihovýchodním cípu návsi.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Renesanční tvrz, poslední pozůstatek zdemolovaného poplužního dvora děčínského panství. Dvůr vznikl na přelomu 60. a 70. let 16. století. Zachovalý objekt tvrze byl včleněn do nákupního centra jako jeho provozní zázemí.

První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol., protože s přídomkem z Podolí se uvádí r. 1378 Havránek a Puzlík, r. 1437 Jan. Další informace o tvrzi nebo o životě na ní nejsou dostupné.

Nedávno objevené tvrziště, dnes částečně porušené.

Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.