Výsledky hledání míst

Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Římskokatolický kostel Zasnoubení Panny Marie v Mackovicích vznikl přestavbou původní barokní kaple z r. 1712. Nyní kostel filiální ve farnosti Břežany u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2015 chráněn jako kulturní památka.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Římskokatolický farní kostel sv. Tří králů v Ostružné je pozdně barokní stavba z roku 1794.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech je pozdně barokní stavba z let 1765-1771, která nahradila zchátralý středověký kostel sv. Bartoloměje. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.