Výsledky hledání míst

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Současný barokní kostel byl postaven v letech 1751-1753 na místě starší gotické stavby. V r. 1756 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1826 byla postavena nová věž. Na konci II. světové války byla kostelní věž poškozena. Poté byla zvýšena a opatřena novou cibulovitou střechou.

Kostel sv. Martina prvně doložen r. 1362, z gotické stavby dochována křížová klenba presbytáře. Současná jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní stěně lodi je barokní z r. 1730 podle plánů T. Haffeneckera. Vnitřní vybavení zčásti barokní a zčásti novogotické.

V jádře gotický kostel sv. Martina z konce 13. či počátku 14. stol. Nejstarší částí stavby je současný presbytář. Jednolodní kostel s mohutnou průčelní věží snad původně i pevnostního charakteru. Na přelomu 18. a 19. století upravován. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.