Výsledky hledání míst

Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Křížovou cestu založil v r. 1855 Ambrož Hille. Tvořilo ji 13 zastavení, později doplněných dvěma kaplemi. Zchátralá křížová cesta na Křížovém vrchu byla obnovena v letech 1997-2000, avšak bez obou kaplí, po nichž zůstaly jen zbytky zdiva. Památkově nechráněno.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

Barokní křížová cesta vedoucí od kostela v obci Ruda až na Křížový vrch, postavená Jiřím Greschenbergerem v roce 1760 v souvislosti se stavbou místního poutního kostela Panny Marie Sněžné, poutě každoročně první neděli v srpnu.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Zřícenina obdélné kaple o rozměrech 4,2 x 6 m, datované většinou do 18. století (podle některých zdrojů do r. 1815). K jejímu vzniku se váže hned několik pověstí. Zachovány pouze obvodové zdi z červeného pískovce.

Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.

Jako náhradu za původní městský hřbitov u kostela sv. Martina (viz heslo) si vejprtští zřídili roku 1908 lesní pohřebiště v jižní části města. Pravidelně založený areál se vstupem, zahrnujícím pohřební kapli a symetrické hrobnické domky doplnilo roku 1971 sousoší ze zlikvidované Přísečnice.