Výsledky hledání míst

Kostel sv. Josefa v Dubenci vybudován v letech 1736-1738 se začleněním zbytků staršího kostela z doby kolem r. 1600. Hlavní oltář se sousoším sv. Rodiny z r. 1740 od Jiřího Fr. Pacáka, hlavního sochaře jezuitů ze Žirče. Kostel nyní užíván řeckokatolickou církví.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Kostel postavili salesiáni Dona Bosca v l. 1935-37 při salesiánském ústavu dle projektu arch. Mademayera. R. 1940 byl ústav zabrán pro nemocnici, po 2 sv. válce byl vrácen a r. 1950 byl zabrán armádou. Kostel sloužil do r. 1973, kdy byl násilně uzavřen. R. 1990 byl vrácen, opraven a znovu otevřen.

Řád piaristů vybudoval v letech 1764–71 kapli sv. Jana Nepomuckého a kolej. V letech 1864–68 byla piaristická kolej přestavěna na gymnázium. Na místě refektáře vystavěn kostel sv. Josefa Kalasanského.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta postaven vně hradeb Bruntálskými z Vrbna kolem r. 1612. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později nahradil hlavní. Drobná stavba s opěráky, malým presbyteriem a šindelovou střechou s věžičkou.

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.

Kostel postaven v letech 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Klasicistní kostel sv. Karla Boromejského postaven v letech 1872-1874. V současnosti kostel pro veřejnost uzavřen. Mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před kostelem jsou památkově chráněny.

Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".

Novodobý drobný kostel sv. Karla Boromejského v písecké městské části Hradiště byl postaven r. 2000 na neobvyklém půdorysu šesticípé hvězdy. Projekt vypracoval arch. Pavel Veřtát. Je filiálním kostelem ve farnosti Písek s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel sv. Kateřiny ve Slavíkovicích je monumentální pozdně barokní stavba s románským jádrem a původní věží. Pochází z let 1745-1749. Je filiálním kostelem ve farnosti Kdousov s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny ze 17. stol., upravený v 18. stol. zchátral po 2. světové válce. Před demolicí ho zachránila iniciativa obce, občanů i německých rodáků na přelomu tisíciletí. Prochází postupnou obnovou.