Výsledky hledání míst

Archeologické nálezy předpokládají existenci tvrze v první pol. 14. stol., z r.1492 jediná zmínka o tvrzi, která záhy zpustla. Ještě v 19. stol. patrná čtyřhranná vyvýšenina v místě tvrze, pův. asi obehnána dvojím pásem valů a příkopů.

Pomalu zanikající nevýrazné terénní zbytky tvrze. Poprvé zmíněna r. 1371. v 15. stol. patří Zástřizlům, r. 1531 ztratila sídelní funkci a poté zpustla. Téměř zaniklý pahorek jádra a příkopy tvrze slouží jako zahrady.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zaniklá tvrz, která se prvně zmiňuje r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic. Jindřich pro dluhy panství r. 1392 prodal svým věřitelům. Ti jej obratem prodali Jakubovi Končekovi z Turovic. R. 1464 se z Nevojic píše Mikuláš, poč. 16. stol. byly Nevojice připojeny k Bučovicím a tvrz poté zanikla.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. století. První písemná zmínka o obci je ale až z roku 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. století, kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.