Výsledky hledání míst

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.

Hřbitovní kostel na bývalém Pražském (Malém) předměstí Loun byl postaven v 15. století. Věž byla zvýšena 1612, kostel opraven po saském vpádu 1631. Důkladnou opravu provedl 1913 zdejší rodák Kamil Hilbert.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Barokní kostel byl postaven v l. 1702-1705 na místě původní kaple. R. 1838 byla přistavěna sakristie a r. 1859 nová věž. Zvony a varhany pocházejí ze zrušeného kostela Znojemského. Zajímavostí je pravidelný osmiúhelný půdorys kostela a otočný kříž na oltáři, který dříve stával v polích.

Římskokatolický kostel Nalezení sv. Kříže v obci Staříč. Předcházela mu starší dřevěná svatyně přestavěná v 16. století na zděný kostel. V r. 1757 byla přistavěna průčelní věž. Hodnotný rokokový interiér. Kolem kostela se nachází místní hřbitov.

Původně gotický kostel prošel řadou přestaveb a rozšíření: loď 1699, sakristie 1777, empírová přestavba 1834, věž 1875. Po II. světové válce bez využití chátral, v 90. letech 20. století obnova exteriéru. U sakristie pomník padlým z I. světové války.

Kostel Nalezení sv. Kříže z let 1744–1760, autorem pravděpodobně Anselmo Lurago. Pozdně barokní kostel se dvěma věžemi a výrazným průčelím.

Kostel Nalezení sv. Kříže v obci Rybí - stavba spojující prvky gotiky a lidové architektury pochází patrně z přelomu 14. a 15. století. Po polovině 17. století přestavěn do současné podoby. Spolu se hřbitovem tvoří chráněnou kulturní památku.

Kostel snad z 13. stol., prošel mnoha úpravami a přístavbami. Hřbitovní kostel sv. Kříže představuje zajímavou ukázku raně gotického slohu v severní části naší země.

Původně románský kostel Nalezení sv. Kříže pochází z pol.13.stol. V pol.14. stol.byl přestavěn goticky. V r.1722 byl zbarokizován a roku 1843 přistavěna zvonice.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.