Výsledky hledání míst

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Kamenná rozhledna o výšce 10 m byla postavena r. 1801 v podobě romantické umělé zříceniny hradu jako součást zámeckého anglického parku, který dal založit kolem r. 1800 hrabě Eduard Collalto (arch. Anton Ortner). Po zkonfiskování majetku Collaltů r. 1946 rozhledna zchátrala. Nejstarší rozhledna ČR.

První zmínka o Útěchovicích z roku 1322. Tvrz je bývalý panský statek. Datum založení tvrze není znám. Při průzkumu ruin zjištěno, že se dochovaly zbytky zdí původní gotické tvrze. Historický objekt není památkově chráněný.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Zřícenina skalního hradu založeného na poč. 14. stol., rozšířeného v 15. stol. Skalní byty, užívané až do r. 1900. Opuštěn v 18. stol.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

První zmínka o vsi pochází z r. 1141 z listiny biskupa Zdíka. Po třicetileté válce byl Varhošť osídlen německým obyvatelstvem, které bylo po 2. světové válce odsunuto. V r. 1947 začleněn do vojenského újezdu Libavá a následně poničen. Dodnes tu zůstaly zbytky domů.

Hrad Vartnov se poprvé připomíná až roku 1377, archeologické nálezy vznik hradu datují na počátek 14. století. V roce 1474 dobyt a již nebyl obnoven. Jeho pozůstatky odkryl meziválečný archeologický výzkum.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.