Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostelík na konci křížové cesty na vrchu Vyšehrad nechal na místě zbořené dřevěné kaple v roce 1861 postavit Ludvík Karel Nádherný. Jednolodní orientovaná stavba v novorománském stylu má pětiboký závěr a hranolovou věž se zvonovým patrem nad vchodem. Kostelík je památkově chráněn od roku 1958.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény z 18. stol., postaven na místě staršího gotického. Ten se jako farní připomíná již před r. 1362. Oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice, obrazy křížové cesty z první pol.18. století.

Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Původní kostel pochází z roku 1381. Od základů byl přestavěn barokně r. 1750. Novoromantickou přestavbou kostel prošel r. 1859. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba z režných kamenných kvádrů s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v západním průčelí.

Původně protestantský kostel, postaven ve stylu severské renesance v letech 1611–12. V roce 1659 vyhořel, v následujícím roce byl obnoven a rozšířen. Roku 1741 byla k presbytáři přistavena kaple sv. Anny. Oltářní obraz z r. 1768 od Jana Kryštofa Handkeho, fresky z roku 1746 od Ignáce Oderlického.

Raně gotický kostel postaven koncem 13. století údajně na místě dřevěné kaple z r. 970, v 1. polovině 14. století přestavěn. Opakovaně opravován, v 18. století barokně upraven (přistavěna věž). Zvony z let 1509 a 1573, zařízení převážně novodobé, gotická socha Madony (cca 1500).

Barokní kostel s gotickou věží. Kostel se prvně zmiňuje r. 1333, po ničivém požáru r. 1654 byla zachována jen věž, zbytek byl nově vystavěn v barokním stylu, stavba byla dokončena r. 1705. Kostel byl znovu opravován po požárech v l. 1769 a 1771. V l. 1993–1998 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.

Pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny z r. 1534 na místě kaple a poustevny z konce 14. století. Loď prodloužena a věž k průčelí přistavěna r. 1866. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Třeboň s pravidelnými nedělními bohoslužbami.

Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně v letech 1720-1721 hrabětem F. A. Sporckem, po požáru r. 1882 upraven klasicistně a přistavěna nová věž. V presbytáři náhrobní kameny rodičů a sourozenců vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.