Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jana Křtitele v Širokém Dole je gotická jednolodní stavba s dochovanou klenbou presbyteria, pozdně renesančně upravená. Je filiálním kostelem ve farnosti Sebranice u Litomyšle a od roku 1958 chráněná kulturní památka spolu s ohradní zdí a branami areálu.

Jednolodní neorománský kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným kněžištěm a hranolovou věží je dílem významného architekta Josefa Mockra. Postaven v l. 1868 – 1872 na místě zbořeného (snad) raně gotického kostela z 2. pol. 13. století, doloženého roku 1352. Kostel je památkově chráněný od roku 1998.

Kostel sv. Jana Křtitele v Damníkově je novogotická stavba z let 1895-1898, vybudovaná podle plánů liechtensteinského architekta Karla Weinbrennera. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele ve Valašské Polance pochází z let 1777-1778. Při poslední úpravě r. 2003 byla nově vystavěna věž se schodištěm a zvonicí. Kostel je farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Poutní kostel na Makové Hoře postaven v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem z podnětu Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Vysvěcen 5. října 1723 pražským biskupem J. R. Špork.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742

Farní kostel sv. Jana Křtitele a Václava na románských základech, barokizován v letech 1693-1719, klasicistně upravován v letech 1803 a 1880. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna v letech 1718–1719. Kostel pravidelně opravován a udržován. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele postaven v l. 1521-30 na podnět měšťana L.Formana. Obnoven jezuity v l.1675-92. Při kostele významný hřbitov.

Kostel post. v pol. 13. století v místě starší svatyně. Upravován v letech 1726, 1894 a 2006. Obklopen funkčním hřbitovem s památnými lipami a jasany. V čtvercové lodi kopie barokního kazetového stropu, odsazený obdélný závěr je klenutý křížem.