Výsledky hledání míst

Původní dřevěná kaple z r.1672 pro místní pasekáře, chalupníky a zaměstnanca sklářské huti zbořena do r.1814. Nahrazena zděným kostelem sv. Máří Magdaleny z let 1812-14. Strohému zevnějšku je protipólem bohatě řešený interiér.

Původně ranně gotický opevněný kostel, vystavěný před rokem 1283 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Dnešní podoba je z roku 1734, kdy byl obnoven po požáru z roku 1732.

Románský jednolodní kostel z r. 1165, v baroku přistavěna čtvercová sakristie. V interiéru románská žulová křtitelnice.

Na místě původního kostela z pol. 14.stol. byl postaven kostel barokní, jehož výstavba započala r. 1754. Věž vystavěna r.1777 a schodiště se sochami a velkým kamenným křížem, vedoucí z náměstí ke kostelu, přistavěno v l.1816 – 1818.

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Současný kostel v Bílenci nahradil roku 1751 starší stavbu, připomínanou poprvé roku 1352 a poškozenou Švédy za třicetileté války. Po roce 1945 zpustl a zchátral, po roce 1990 byl několikrát vykraden.

Gotický kostel v Černici vznikl v několika fázích, pravděpodobně ve 13.–15. století. Pozdější úpravy (zejména 1818) již nebyly významné. Dochovala se většina zřejmě obranné zdi okolního hřbitova a barokní fara.

Pozdně gotický kostel v Chvalšinách z let 1487–1507 nahradil staršího předchůdce, doloženého poprvé roku 1293. Raně barokní úprava v pol. 17. století, mariánská kaple z roku 1761, ani novogotické úpravy 1886–7 neporušily původní uspořádání stavby.

Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.

Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.

Barokní kostel postavený v 1728–37 na místě staršího předchůdce stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže gotická, zvýšena 1860 Františkem Schmoranzem. Opravy 1924, 1935 a na konci 20. století.

Jedinou dominantou obce Bělice je kostel zasvěcený Marii Magdaleně, postavený v gotickém stylu v roce 1355. Později byl v 18.st. barokně upraven. Dnes působí spíše neudržovaně, konají se v něm příležitostné koncerty. U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný. Kostelní vež zdobena hodinami.

Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 – 95 renovován.

Kostel byl postaven r. 1226 v románském stavebním stylu. V l. 1766-1772 radikálně barokně přestavěn. V l. 1843-1888 proběhla oprava kostela (r. 1843 přestavěna věž). 4 pův. zvony byly zrekvírovány za 1. sv. války. R. 1874 instalovány na věž hodiny. Od r. 1893 nové varhany. Rekonstrukce v l. 1971-72.

Kostel se prvně zmiňuje ve 14. stol. Zvonice byla postavena v 2. pol. 15. stol. Původně gotický kostel byl přestavěn r. 1749 v barokním stylu. Vnitřní zařízení ze 17. stol. bylo v 19. stol. doplněno sochami. Kolem kostela se rozkládá starobylý hřbitov. R. 2011 byla zahájena rekonstrukce kostela.