Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel obdélného půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a obdélnou sakristií po severní straně a s mohutnou čtyřbokou věží. Původně gotický v jádru z 2. pol. 14. století; věž upravena v 15. stol. a zvýšena r. 1779. Další úpravy v letech 1793 a 1842. Památkově chráněný.

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele gotického původu doložen r. 1357, r. 1584 přestavěn renesančně, barokní průčelí z 1. pol. 18. stol. Od r. 1958 památkově chráněn stejně jako sousední objekty špitálu a děkanství. Pravidelné bohoslužby zajišťuje sousední farnost Smiřice.

Kostel sv. Jana Křtitele v Pohoří u Dobrušky je pseudoslohová stavba z let 1902-1904 a byla vybudována z milodarů místních občanů. Nahradila kapličku se stejným patrociniem z r. 1863. Nyní filiální kostel ve farnosti Opočno s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jana Křtitele v Klášteře nad Dědinou vybudován patrně v 16. století v místě někdejšího kláštera cisterciáků z 13. stol., zničeného r. 1420 husity. Malý bezvěžový kostel památkově chráněn od r. 1958, nyní filiální ve farnosti Třebechovice p. Orebem, bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel je stavbou původně románskou z konce 12. nebo počátku 13. století. Prvně zmíněn léta Páně 1222, kdy byl v péči johanitů. Poškozen tatarskými nájezdy, husitskými válkami a švédským tažením, byl obnoven r. 1673 a rozšířen o věž. V kostele se zachoval románský portál a středověký nápis.

Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl vzniknout již ve 13. století. Později postaven zděný. Současná podoba kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli pochází z roku 1812. U kostela byl hřbitov a fara.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel z první poloviny 14. stol. Exteriér prostý, interiér dochován včetně gotické klenby a hrotitého portálu. Kostel vybudován v místě někdejšího hradiště. Všechna průčelí hladce omítnuta. Loď má barokní plochý strop. Současný interiér z 20. stol. Typ venkovské gotické architektury.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.

Goticko-renesanční stavba, jejíž výstavba proběhla v první pol. 14. stol. Věž přistavěna v 15. stol. a zvýšena v 17. stol. Kostel obklopen hřbitovem dodnes funkčním. Na stěně u kazatelny náhrobní deska z poč. 17. stol.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

Raně barokní kostel s gotickým jádrem a gotickou věží, postaven při zal. města v 2. pol. 13. stol. Mohutná věž patřila pův. městu (uloženy cennosti a listiny). Kostel vyhořel v l. 1513 a 1669, přestavěn v barok. stylu v l. 1669–88. R. 1804 přistavěna sakristie, r. 1843 kryté dvouramenné schodiště.