Výsledky hledání míst

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Ojedinělé zbytky historické papírny z r. 1750, která zanikla po 2. světové válce, nově odhaleny a zpřístupněny r. 2012 péčí města Aš a místních obyvatel vsi Doubrava (dříve Grün). Od r. 1991 prohlášeny za kulturní památku ČR.

Pila byla pravděpodobně vybudována v souvislosti s barokní přestavbou rajhradského kláštera kolem roku 1721 za probošta Pirma. Opravit ji dal roku 1763 probošt Bonaventura Pitr. Od poloviny 19. století ji vlastnil mlynářský rod Tomků. Svému účelu sloužila do roku 1920, kdy byla zrušena.

Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.