Výsledky hledání míst

Pozdně gotická tvrz s vodním příkopem, renesančně přestavěná. Do konfiskací po Bílé hoře v majetku Berků z Dubé, potom přešla na Valdštejny. Objekt se nachází ve stejnojmenné vsi v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

Kruhové tvrziště obklopené příkopem s pozůstatky valu na severní straně. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1586, ale zřejmě stála už ve 14. století. Dnes v areálu Ústavu sociální péče, který stojí na místě bývalého dvora.

První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.

První zmínka o vsi je z r. 1273 v listině kláštera v Doksech. Od konce 15. stol. vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau, kteří zde založili ren. tvrz a jsou zde připomínáni ve 20. l. 17. stol. Poslední zmínky o ml. tvrzi jsou z poč. 18. stol. Dnes ne moc výrazné tvrziště, na jehož temeni stojí čp. 52.

Gotická tvrz, prvně doložená r. 1402 a od 17. stol. sloužící jako sýpka, stála v kyšickém poplužním dvoře až do r. 1989. Tehdy byla se všemi dalšími objekty dvora zbořena a na jejím místě vznikl nový účelový, výrobní a obchodní areál soukromé společnosti.

Reliéf tvrze z poloviny 14. století, zbudované patrně na ochranu obchodní stezky od Jindřichova Hradce směrem do Českých Budějovic.

Sídlo rodu Lašovských z Lašovic z pol. 15. stol. či třetiny 16. stol. Zmínka o ní je z r.1547. V r. 1604 ji koupil Jan Jiří ze Švamberka a připojil ji k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla a byla začleněna do hospodářského dvora.

Z bývalé tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, části jádra a části příkopu. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zmínky, pravděpodobně šlo o drobný rytířský statek. Ves se prvně zmiňuje r. 1409. V l. 1541, 1556 a 1632 patřila k panství Kost. Tvrziště bylo kolem r. 1880 z větší části rozvezeno.

Velmi pěkně dochované tvrziště Lažany a stopy po zaniklé vsi se nacházejí na okraji lesa nedaleko Vyžlovky. Archeologický výzkum doložil počátky vsi do 13. století a zánik do druhé poloviny 14. století. Samotná tvrz byla vybudována zřejmě ve 14. století.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Z tvrze z 15. stol. se zachoval lichoběžníkovitý palác se dvěma podlažími. Obec prvně zmiňována již po roce 1300. V roce 1455 byly Lety připojeny ke Zvíkovu a po roce 1480 patřili k panství Orlíka. Objekt je součástí kulturní památky zemědělský dvůr Schwarzenberský.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.