Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jiljí raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. prvně doložen r. 1365 již jako farní. Barokně upraven r. 1723 a zároveň doplněn o sakristii, oratoř a hranolovou věž s předsíní. Zařízení nyní převážně rokokové a pozdější. Hřbitov kolem kostela zrušen a přesunut jižně od vsi.

Farní kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol., původně patrně dřevěný, zbarokizován ve 2. polovině 17. stol. Vnitřní zařízení vesměs ze 17.-19. stol. Od r. 2011 celý chátrající areál kostela převeden do majetku obce a zahájeny opravy.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhle ukončeným presbytářem, věží, sakristií a předsíňkou. Doložen r. 1261, oprava po husitských válkách až do r. 1500. Vnitřní zařízení z poč. 19. století. Věž se opakovaně zřítila v r. 1593 a 1845. V r. 1870 opravena chrámová loď a přistavěna sakristie.

Pův. románský kostel z 12. stol. přestavěn r. 1692 barokně. Po 2. svět. válce zchátral a byl vykraden. Po r. 1990 rozsáhle renovován a doplněn na náklady německých rodáků. Od r. 1988 chráněn jako kulturní památka, jednou ročně pamětní mše.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.

Původní jádro kostela gotické z druhé pol. 13. stol. Výrazné románské prvky. V 15. stol. přistavěna věž. V 18. stol. barokní úpravy. Jednolodní stavba. Zvony z let 1483 a 1568. Generální rekonstrukce v letech 2012–2013. Okolo kostela hřbitov. Kostel památkově chráněn od r. 1970.

Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1913-1920 u hřbitova z r. 1790. Jde o stavbu v pseudorománském slohu.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.

Farní kostel je prvně vzpomínán léta Páně 1284. V průběhu třicetileté války zanikla farnost a kostel byl značně poškozen. V roce 1749 byl kostel přestavěn do současné barokní podoby. Až do roku 1825 jej obklopoval hřbitov. Roku 1859 došlo k obnově farnosti.

Kostel sv. Jiljí v Libyni gotického původu ze 14. stol. po 2. světové válce zchátral. O jeho záchranu se postaral spolek, který ho převzal do vlastnictví a po opravě v něm provozuje unikátní muzeum vitráží.

Farní kostel v Horní Slatině je v jádru pozdně románský, z první poloviny 13. století. Farnost od roku 1392. Barokně byl upraven před rokem 1717, v r. 1833 přistavěna oratoř se sakristií. Věž upravena v 19. století. Kostel je památkově chráněný od května 1958.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.