Výsledky hledání míst

Raně barokní kostelík z roku 1680 se hřbitovem a bývalou farou v dominantní poloze nad vsí. Nahradil starší objekt doložený 1354, zřejmě výrazně starší. Někdejší dřevěná zvonice zničena koncem 60. let 20. století, kostel opraven 2005–07.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.

Kostel sv. Havla v Podhoří vznikl jako gotický asi na přelomu 13. a 14 stol., nejpozději však ve 2. pol. 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1446. Před r. 1717 byla ke kostelu přistavěna věž a r. 1871 ještě nová sakristie. První ze dvou zvonů je z r. 1717, druhý byl ulit až po r. 1980.

Farní kostel sv. Havla či Vojtěcha ve Skalsku doložen od r. 1364. Z původní gotické stavby zachována věž, k níž byl r. 1735 přistavěn řádem servitů nový barokní kostel opravovaný r. 1879. Věž opravována několikrát v 19. stol. Zařízení pochází vesměs z 18. a 19. stol.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Funkcionalistická budova Jubilejní Masarykovy základní školy z roku 1930 navržená vynikajícím meziválečným architektem Milošem Lamlem. Po ukončení školní výuky v roce 2008 sídlí v budově od roku 2013 Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Modernistický evangelický kostel od Leopolda Bauera z let 1933–38 s železobetonovým skeletem na půdorysu zdvojeného kříže. Po postavení sloužil jako skladiště, vysvěcen až r. 1993.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Gotický kostel, který prošel po rozsáhlém požáru renesanční úpravou. Kostel je trojlodní, dominantu tvoří oltář sv. Ignáce.

Farní kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové byl postaven r. 1673 nákladem hr. F.E. z Oppersdorfu. Při kostele zřízeno centrum jezuitů, kteří měli za úkol rekatolizovat okolí. Farnost na Borové byla zřízena až v r. 1785. Od r. 2000 kulturní památka.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Původní kaple sv. Izidora vystavěna r. 1712. V letech 1751–1758 přestavěna na kostel ve stylu vrcholného baroka. Kostelní zvony zrekvírovány za první i druhé svět. války. V současnosti v kostelní věži zavěšeny 4 zvony.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.