Výsledky hledání míst

Tvrz postavili Rožmberkové jako sídlo purkrabího v průběhu 13. stol. R. 1480 byla v držení Kozských z Kozího, r. 1536 prodána městu Tábor. R. 1547 ji koupil hrabě z Gutštejna a r. 1549 Ladislav z Lobkowicz. R. 1638 byla zčásti zbořena; koncem 17. stol. obnovena. R. 1829 ji koupil Jan Nádherný.

Osada Jitkov poprvé zmíněna r. 1269, tvrz samotná až roku 1574. Do konce 18. století byla obydlena, poté upravena na sýpku a ta roku 1830 zbořena. Tvrz byla obdélná kamenná stavba o rozměrech 8,5x26,5 m. Dodnes dochována pouze jedna valeně klenutá sklepní místnost.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Gotická tvrz založená ve druhé polovině 13. stol., sloužící jako sídlo a správní centrum oblasti až do počátku 15. stol. Dodnes se z větší části dochoval pouze obkružující val.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Přestavěná budova tvrze, postavené zřejmě Řepickými ze Sudoměře po r. 1564; doložena je r. 1595 při prodeji vsi a dvora, r. 1686 upravena na sýpku. Dochován dvoupatrový špýchar a navazující užší západní křídlo s etážovým renesančním štítem.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.