Výsledky hledání míst

Nepatrné zbytky hradu a trojkřídlý renesanční zámek.Za česko - uherských válek byl hrad dobyt a pobořen. Lichtenštejnové postavili v r. 1624 v Bludově znovu panské sídlo. Zámek byl rozšířen a celkově barokně upraven na počátku 17. století.

Zámeček postaven pravděpodobně po roce 1530 za Žerotínů. Snad na počátku 17. století přestavěn na pozdně renesanční letohrádek. V roce 1741 vyhořel a za použití zbytků zdí byla na jeho místě postavena barokní sýpka.

Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Původně se v těchto místech nacházela pole, ale ta zmizela kvůli těžbě cihlářské hlíny, aby na místě bývalého hliníku vznikl právě současný rybník, který je v širém okolí jednou z mála přírodních oáz.

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník leží u města Lázně Bohdaneč. Chráněné území bylo vyhlášeno již r. 1951 a v současné podobě r. 2005. Významná ornitologická lokalita a chráněné slatinné louky a bažinné olšiny, vrbiny a doubravy. Na Polákově poloostrově ptačí pozorovatelna.

Dřevěná rozhledna (52,2 m, 498 m n. m.) byla postavena v l. 2010–11, slavnostní otevření proběhlo 14. 5. 2011. Zadavatelem stavby je obec Bohdaneč, technický návrh zpracovali v ČVUT Praha a VUT Brno. Je nejvyšší dřevěnou rozhlednou v Evropě, ne-li ve světě. Zajímavostí je nainstalovaný dalekohled.

Původně renesanční tvrz později využívaná jako hostinec, dnes zaniká v zástavbě obce. Tvrz nechal vybudovat Tobiáš Prog z Velmic v druhé polovině šestnáctého století.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.

Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.

Zámek byl tvořen 3 domy ve východní frontě náměstí. R.1817 upraven Gussnary v sídlo. Po r.1857 přestavěn a upraven hr. Rudnickou v klasicistní zámek. Po získání objektu Larisch-Mönnichy r.1886 ztratil sídelní funkci. Koncem 80.let 20.stol. rozebrán.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.