Výsledky hledání míst

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Původně fojtství, později povýšeno na rytířský statek. Do r. 1635 jej vlastnili Wetzingerové. Během třicetileté války zpustl. Po r. 1662 se majitelé střídali. V letech 1686 až 1794 patřil Stillerům. Poté několik majitelů až do r.1945, kdy byl zkonfiskován.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Terénní pozůstatky tvrze postavené zřejmě ve 14. století, poprvé zmiňována v roce 1416 při připojení ke Studeněvsi. V polovině 16. století zmiňována jako pustá. V r. 1711 obnoven dvůr na místě původní vsi a tvrze – dnešní statek Martinice.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.

Hůrky jsou starou hornickou osadou, kde byly od středověku až do první poloviny 18. století těženy drahé kovy. Za třicetileté války byla ves vypálena švédskými vojáky generála Königsmarka. Zemní zbytky po těžebních jamách jsou v lese severně od vsi.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.