Výsledky hledání míst

Zámek ze 16. stol. stavebně, upravován v letech 1868-1879. V roce 1954 část zámku upravena na bytové jednotky. Zahrada při zámku z 18. stol. byla v 19. stol. přeměněna na dendrologicky zajímavý park.

Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, jeho vznik se předpokládá v období lužických popelnicových polí (cca 800 př. n. l.).

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zámek na místě někdejšího hradu. Několikrát přestavován v gotice, renesanci, baroku a nakonec v novogotickém stylu. Uvnitř instalované dobové interiery a expozice historického odívání.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Bývalý lovecký zámeček, založený pravděpodobně v polovině 18. století bruntálským komturem Riedheimem. Řádu německých rytířů patřil až do roku 1938. V roce 1945 zkonfiskován. Dnes byty.

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

V Lednickém zámeckém parku přibližně v půli cesty mezi zámkem a Janohradem se nachází romantická zřícenina historického seníku, koliby (ovčárny) švýcarského typu z 19. století. Zbyly z ní pouze přízemní obvodové zdi. V blízké budoucnosti se připravuje její rekonstrukce do původní podoby.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Unikátní dřevěná stavba hudebního pavilonu postavena v letech 1836–1837. Budova sloužila od prvopočátku jako hudební a divadelní sál. Je dochována v téměř původním stavu. Vstupní zaoblená část je doplněna bílými toskánskými sloupy. Uvnitř se dochoval i jeden ze tří dřevěných lustrů.