Výsledky hledání míst

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Secesní jezdecká kasárna byla postavena v l. 1906–08 (arch. Friedrich Kny). Od r. 1927 Nové jezdecké kasárny Štefánikovy. R. 1950 převedena pod vojenskou správu, r. 1994 byla kasárna v privatizaci rozprodána, dnes slouží komerčním účelům a část budov chátrá. R. 2007 prohlášena kulturní památkou.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Ježdíkův dům byl vybudován byl v roce 1904 podle projektu českého architekta Ladislava Skřivánka. Sgrafita, která ho zdobí, jsou tvorbou M. Alše a znázorňují Jiřího z Poděbrad společně s vítězstvím hlineckých nad Švédy. Dr.Čeněk Ježdík byl uznávaný lékař, spolutvůrce Ligy proti tuberkulóze.

Zámek postavili v roce 1618 Mitrovští z Nemyšle. V první pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu Halamové z Jičína. V letech 1821–1945 byli majiteli Sedlničtí z Choltic. Dnes je v zámku sídlo obecního úřadu.

Původně středověký hrad z r. 1365 byl v pol. 16. stol. upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a od r. 1623 byl v majetku Lobkowiczů. R. 1649 barokně přestavěn. Po 2. sv. válce zestátněn a využíván armádou, poté chátral, ohrožen těžbou. Od r. 1988 je postupně rekonstruován.

Národní přírodní rezervace Jezerka je chráněné území v Krušných horách o rozloze 141,94 ha vyhlášená r. 1969. Je to oblast bývalé obory se zachovalým smíšeným porostem. Jedná se o až 250 let starý, převážně bukový les. Značený přístup je možný pouze ke zřícenině hradu Starý Žeberk.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Minirozhledna Jezerní vyhlídka u Horní Plané umožňuje krásný výhled na lipenské přehradní jezero a za ním šumavské vrcholy od Vítkova kamene až po Plechý. Nad městem Horní Planá vidíme vrch Dobrá Voda s poutním kostelem a zázračným pramenem.

Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a proniklo i do národní pohádky, díky K. J. Erbenovi. Vzniklo asi v 16. -17. stol. sesuvem půdy z okolního svahu. Jde o zajímavou turistickou lokalitu, která se nachází v údolí Jezerního potoka v CHKO Beskydy, severně od Velkých Karlovic.

Jezero Most je antropogenní jezero, které vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu Ležáky a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Je přístupné z Mostu MHD.

Národní přírodní rezervace Jezevčí vrch z r. 1987 chrání na rozloze 80 ha přirozený smíšený les, typický pro Lužické hory. Lesní porost tu tvoří především suťové lesy a květnaté bučiny, často pralesovitého charakteru. Přístupný je jen severovýchodní okraj rezervace po značené stezce.