Kostel Nejsvětější Trojice z r.1270. Gotická přestavba r.1539, v l.1572-1610 renesanční. Presbytář z r.1552. Renesanční kazatelna z r.1612. Hlavní oltář pseudogotický z r.1878. Postranní oltáře barokní. V kapli Sv. Jáchyma náhrobní kameny Valdštejnů.
Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.
Kostel tvoří dominantu obce. V obci byl gotický kostel již ve 14. stol., který byl zbořen. Ke konci 19. stol. byl na jeho místě postaven nynější kostel Nejsvětější Trojice. Jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.
Gotický kostel byl postaven ve 14. stol. (zmiň. r. 1350). Opraven v l. 1675 a 1888 (přistavěna věž). V interiéru nástěnné malby z 2. pol. 14. stol., obraz světice z přel. 16. a 17. stol. či středověká křtitelnice. Pouchobradská deska (před r. 1500) od Mistra královéhrad. oltáře zapůjčena NG v Praze.
Původně gotický chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z r. 1587.Oltář od Ignáce Platzera, varhany z r. 1587 jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.
Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kutná Hora
Hřbitovní kostel na okraji jihozápadní části Kutné Hory. Postaven počátkem 15. století, opraven 1488–1502 (doplněn presbytář). Vyhořel 1817, restaurován L. Láblerem 1896–98. Významná stavba václavského období české gotiky.
Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.
Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.
Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.
Goticko-renesanční hřbitovní kostel z roku 1609. Úpravy v 18. stol. (přistavěny sakristie, oratoř, kaple sv. Rozálie v západním průčelí) a 1872 (klenba presbytáře podtažena cihlovými žebry, zvýšení věže). Po roce 2000 postupná oprava, dnes pravoslavný.
Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.