Výsledky hledání míst

Mlýn doložen na I. vojenském mapování – josefském. V r. 1930 byl majitelem Alfréd Mützel. Zanedlouho však mlýn zpustl a dodnes se zachovaly pouze jeho zbytky.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Hřbitov v prostoru pod barokními šancemi byl založen roku 1786 a zrušen roku 1906. Dochovalo se 42 náhrobníků z počátku 19. století, většinou zabudovaných do eskarpní zdi opevnění, a dva fragmenty volně stojících náhrobků.

Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.

Městský hřbitov v Brandýse založen koncem 17. stol. kolem barokní výklenkové kaple s freskou z r. 1702. Jeho nové centrum vzniklo kolem novorománské kaple sv. Rozálie z r. 1880, dnes upravené na smuteční síň. Vzhledem k významu některých hrobů a jejich umělecké výzdobě od r. 1958 kulturní památka.

Bývalé pastviště se stalo hrobem především francouzských a rakouských vojáků napoleonské války okolo r. 1800 a následně i pruských a ruských vojáků. R. 1841 zde byl vztyčen Janem ze Salm-Reifferscheidtu žulový pomník.

U Jindřichovic byl r. 1915 zřízen pracovní tábor pro italské, ruské a srbské zajaté vojáky a zároveň hřbitov. Bylo tu pohřbeno přibližně 3850 zajatců. R. 1926 byly ostatky 2600 Srbů a několika Rusů přemístěny do pravoslavného mauzolea. Hřbitov po r. 1947 zpustl, místo pietně upraveno r. 2018.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Kaple tvoří důležitou dominantu hřbitovního areálu. Postavena r. 1898. Stojí v ose hlavní hřbitovní cesty. Zděná a omítnutá stavba s trojbokým presbytářem. Na nárožích zdobné pilastry. R. 2016 celková obnova. Slouží ke svému původnímu účelu, posledním rozloučením a konání pietních aktů.

Novogotická kaple z r. 1898 slouží k pietním účelům. Drobná sakrální stavba postavena podle plánů dnes neznámého autora v jednoduchém, historizujícím stylu s neogotickým prvkem. Jejím nejvýraznějším rysem je lomený vstupní portál. Svou podobu si uchovala od konce 19. stol. až do současnosti.

Nová Ulice je bývalé město. Nový hřbitov na západní straně vznikajícího města. Začátkem 20. stol. postavena hřbitovní kaple. Značně zchátrala. Pronajata soukromé společnosti, bude zde smuteční síň. Zvenčí již kaple opravena.

Novogotická obdélná pohřební kaple s neodsazeným presbytářem a polygonálním závěrem z let 1888-1892. Postavena neznámým architektem pro hraběcí rod Lützow a knížata di Frasso-Dentice (dříve zvaná rodu Ugarte). Památkově chráněná mezi lety 1958–1978, nyní probíhá řízení o obnovení památkové ochrany.