Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Tvrz, vystavěná zřejmě koncem 15. st. Přestavěna poč. 16. st. Valovskými z Úsuší. Za Albrechta ze Svárova r. 1627 vyhořela. Leopold Jakub Gerard měl přestavět tvrz v zámek. V 1. patře se dochovaly zbytky gotických kamenných ostění z původní tvrze.

Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.

Zaniklá tvrz Heřmanovice v místech dnešního lomu se datuje do 14. století. Pravděpodobně jen strážní stavba nad Jesenickou stezkou. Zanikla v polovině 15. století.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1413. Stála u důležité obchodní stezky, od r. 1547 sloužila jako královská celnice. Koncem 16. stol. byla přestavěna a věnována radním. Další stavební úpravy proběhly na přelomu 17. a 18. stol. Dnes slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Upravená věž tvrze, založené v 2. pol. 14. st. a poprvé doložené k r. 1433, kdy ji získal Pechanec Ojíř z Očedělic. Po r. 1649 připojena Černíny z Chudenic ke Krásnému Dvoru. Dochováno tvrziště s vodním příkopem a nouzově zastřešená obytná věž.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.

Archeologicky ne zcela jistě potvrzená lokalita tvrziště na hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice. Lokalita byla v minulosti výrazně deformována výstavbou výkrmny vepřů a kanalizací. Drobný soubor archeologického materiálu spadá do 14. stol.