Výsledky hledání míst

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Dnes slavnostní aula ČVUT se zachovanými zbytka původního zdiva a studně. Kaple byla založena r.1391. V letech 1402-1413 byla působištěm J. Husa. R. 1786 byla zrušena, zbourána. Vyrostl zde 3podlažní dům. 1948-1954 proběhla rekonstrukce.

Betlémská kaple byla postavena r. 1930 ve funkcionalistickém stavebním slohu. Stavba byla financována z peněz vybraných dobrovolnými sbírkami od občanů. Autor stavby není znám. Ke kapli přiléhá zajímavé kolumbárium (tj. stavba určena k ukládání pohřebních uren). Kolem kaple se rozkládá hřbitov.

Betlémská kaple pod kostelem sv. Prokopa - modlitebna Církve československé husitské. Postavena byla v letech 1954-1955. Konají se zde pravidelné bohoslužby a koncerty.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Studánka v lese mezi hrady Landštejn a Pomezí. Beze jména, evidována pod č. 10632. Obložená kamenem a zastřešená stříškou z přírodního materiálu - neopracovaných kulatin (krov) a prkének (krytina).

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní (8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Zaniklá drobná zděná barokně klasicistní kaple nedaleko biskupského dvora ve Sviadnově (Koloredově) a Jiříkova mlýnu. Spolehlivě stála již ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšiřování Lembergerovy textilky po roce 1915.

Čtyřpatrová rozhledna Bezručova vyhlídka je stavba z r. 2012, která nahradila železobetonovou vyhlídku z r. 1981. Ta vznikla na místě Bezručovy vyhlídky KČST z r. 1934. Umožňuje nádherný pohled na město Kopřivnici.

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Bihlova vila je obytný dům v alpském stylu s rohovým arkýřem na východě a centrální jídelnou v po r. 1880 pro ing. Gustava Bihla podle návrhu J. D. Febera. Po r. 1945 zkonfiskována, později byl využíván také jako dům mládeže. Dnes je měněn opět na obytný dům.