Výsledky hledání míst

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Zaniklá drobná zděná barokně klasicistní kaple nedaleko biskupského dvora ve Sviadnově (Koloredově) a Jiříkova mlýnu. Spolehlivě stála již ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšiřování Lembergerovy textilky po roce 1915.

Čtyřpatrová rozhledna Bezručova vyhlídka je stavba z r. 2012, která nahradila železobetonovou vyhlídku z r. 1981. Ta vznikla na místě Bezručovy vyhlídky KČST z r. 1934. Umožňuje nádherný pohled na město Kopřivnici.

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Bihlova vila je obytný dům v alpském stylu s rohovým arkýřem na východě a centrální jídelnou v po r. 1880 pro ing. Gustava Bihla podle návrhu J. D. Febera. Po r. 1945 zkonfiskována, později byl využíván také jako dům mládeže. Dnes je měněn opět na obytný dům.

Dřevěný lovecký zámeček byl postaven r. 1906 jako odpočinkové sídlo a lovecká chata olomouckého arcibiskupa. Později byl (blíže neznámo kdy) rozšířen, u zámečku je konírna. R. 2008 byla vedle zámečku postavena kaple sv. Huberta. Zámeček slouží jako ubytovací zařízení.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Mohutná čtyřboká boží muka, označovaná jako "Bílá", patrně z 18. století. Jsou bohatě členěná, v jedné zasklené nice je novodobý obraz sv. Václava, ostatní niky jsou prázdné. Na vrcholu je dvojitý kovový kříž.

Věž, využívána pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil, a. s., a EuroTel, spol. s r. o., a k pokrytí okolí televizním vysíláním a jako rozhledna. Rozhledna otevřena 28. dubna 2000. Výška věže 43 m.